Čajovna » Čítárna » Mikropříběh pro „dobré trávení“ času v čajovně U Džoudyho
Jednoho zimního večera seděl mladý Ječmen pod rooibosovníkem, na dobrou noc vískal svou bílou opici v bílých vláscích a hladil zamrzlý vrcholek její hlavy. Jakožto náruživému milovníku opic (bílých i jiných barvitých odrůd) mu lidé přezdívali Opičí král.
Sympatie k primátům si vypěstoval po špatnách zkušenostech se ženami. Svou poslední známost, krásku Orientu přezdívanou Tchajwanský motýl, totiž přistihl v posteli s vietnamskou okurkou. Nejprve překvapením povytáhl vzácné obočí a pak ji utloukl dvaadvacetiletou cihličkou způsobem, že si sousedé mysleli, že vedle mořská škeble plive perlu. Když s ní skončil, připomínala ponejvíc cizrnovou pastu.
Při připomínce těchto dní upil mladý Ječmen jaterní čaj s medem, odměnil svého vietnamského OPa dalším medovým polibkem a polohlasně konstatoval: „Zlatá opice“.
24. července 2008
Pozn.: Kurzíva značí název nápoje z tehdejší nabídky čajovny.
Čajovník
Lama (17. 11. 2010, 15.48): ;-)
Čajovník
(20. 5. 2012, 22.07)
Ondi
(20. 5. 2012, 20.10)
Jose
(20. 5. 2012, 19.03)
Džejtý
(18. 5. 2012, 14.33)
Pól
(17. 5. 2012, 8.36)
Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2012) | Čajovník | Čísla účtů | Hajzlík