» Nejsem zdejší

Čajovna » Čítárna » Papírenské mecheche

Papírenské mecheche

Dne šestnáctého měsíce března léta Páně dvoutisícího druhého se vydala naše dobrodružná trojčlenná skupina na koncert čtyř orchestrů punkového žánru, který se konal v chudinském příbytku zvaném všeobecně squatt Papírna.

Po složité cestě plné nástrah jsme stanuli před vchodem do tohoto ďáblova stavení. A tu spatřivše ostatní poutníky, kteří postávali před budovou, zaváhali jsme, zdali máme na tento druh radovánek žaludek. Avšak nakonec jsme rázně vkročivše vstupné zaplatili a naše paže orazítkovat si nechali.

Prošli jsme děsuplným dvorem a sestoupili do samotných základů domu, odkud se již linuly hlasité zvuky, v nichž dominovaly bubny a jiné nástroje hlučného charakteru (takže všechny). Dole jsme spatřili místnost, která snad ušla dobrotivému zraku Stvořitelovu. Nacházel se zde početný dav mladistvých, na jejichž hlavách se převážně vyskytoval útvar podobný dikobrazovi, či lasičce. Celá místnost, rozdělená sloupy na několik menších, byla tvořena neomítnutými cihlovými stěnami a vyplněna hustým kouřem vycházejícím pravděpodobně z pod kotlů pekelných.

Zjistili jsme si, že první hudební těleso pojmenované Vyčůrat a spát vystoupí až v půl deváté, proto jsme z budovy unikli do přívětivějšího prostředí restaurace. Vrátili jsme se však až ve chvíli, kdy byl koncert již v plném proudu, proto nám například unikl hit Moucha a jiné, ale vyslechli jsme si písně Rumová víla, Mrtvá krysa, Děda Lebeda a další. V.A.S. splnilo naše očekávání a poskytlo nám plnohodnotný zážitek z kvalitního punku.

Poté nastoupila skupina Rude Guerilla. Jestli této grupě něco nelze upřít, pak je to entusiasmus. Jejich zpěvák prožíval na pódiu extázi srovnatelnou snad pouze s účinky jihoamerické koky. Kapela svými texty apelovala na závažné problematiky lidstva, jako rasismus, nezaměstnanost, globalizace a jiné, a to posluchači přístupnou formou. V paměti mi utkvěly skladby ČKD, Lůza a Svobodu v srdci máš. Celkově byl výkon kapely strhující a uchu lahodící.

Poslední kapelou, kterou jsme před odchodem vyslechli, byla Provokace. Ta se k našemu překvapení honosila poměrně slušnou šňůrou koncertů, při které nevynechala města jako Tokio, Boston a Kuala Lumpur. Člověk se až nemůže zbavit pocitu, jak to vše za svou kariéru mohli stihnout.

Přes jejich celosvětové úspěchy jsme se shodli na tom, že výkon skupiny byl ze tří jmenovaných nejslabší a nejvíce monotónní. Jiného názoru byli pravděpodobně fanoušci před pódiem, kteří rozjeli na placu pravé "pogo". Otázkou však zůstává, zda to bylo kvalitami kapely nebo zvyšující se opilostí účastníků.

Po skončení poslechu Provokace jsme squatt opustili. Překvapila nás kvalita vzduchu na povrchu, vždyť jsme každý pasivně vykouřili okolo šedesáti cigaret. Během dlouhé cesty tramvají domů jsme měli dostatek času na objektivní zhodnocení tohoto hudebního počinu: tento druh zábavy nepřináší duchovní povznesení, ale je pravda, že všechny skupiny dělají svou práci poctivě a z celého srdce.

Čajovník

Diskuse k příspěvku

Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2017) | | Čísla účtů | Hajzlík

Odkaz
Víte, čí je farma Hnízdo? Tak to opakujte rychle za sebou.