» Nejsem zdejší

Čajovna » Čítárna » Čarodějnice a její syn

Čarodějnice a její syn

V místě zvaném Alakji žila žena jménem Gomakji. Měla syna , kterému říkala Guru Čhöwang. Ta žena byla čarodějnice. A to ne ledajaká čarodějnice, ale pěkně zuřivá a zlá. K dharmě byla úplně slepá a nikdy se nedokázala přimět k jedinému slovu modlitby.

Je s podivem, že tak ohavná ženština měla syna převtělence. Ve svých minulých životech nasbíral dostatek zásluh k tomu, aby se v tomto životě narodil jako bódhisattva právě této ženě, které měl ukázat cestu k víře. A tak se tedy narodil této čarodějnici, aby ji vedl po cestě dharmy.

Vyzkoušel už všechny způsoby, jak jí přiblížit dharmu nebo z ní dostat alespoň pár slůvek modlitby a vyvést jí tak z její naprosté nevědomosti. Žádal ji, aby pokaždé, když zaslechne zvuk zvonku, zarecitovala šestislabičnou mantru. Z toho důvodu připevnil zvonky k jejímu vaku s vlněnou přízí, ke schodu přede dvěřmi i k jejich vrchní zárubni a dokonce k jejich přikrývkám. Doufal, že takhle bude pamatovat na jeho radu a že jí tím přiměje k tomu, aby nezapomněla odříkávat svou mantru.

Jenomže čarodějnice zůstane čarodějnicí. A jí to úplně vyhovovalo. Recitování manter jí vůbec nic neříkalo a pokaždé, když se rozezněl některý zvonek, jeho zvuk v ní vyvolal tísnivý, nepříjemný pocit. Všechny zvonky umístěné okolo dveří vycpala popelem a kousky látky, aby nemohli vyzvánět, ale se zvonky připevněnými k jejímu vaku s vlněnou přízí a k pokrývkám si nevěděla rady. A tak pokaždé, když se tyto zvonky rozezněly, zarecitovalo:

"Óm, mani padmé, húm, jen pro zlost od mého syna Guru Čhöwanga."

Zrovinka takhle mantru odříkala. Kdykoli se rozezněly zvonky, přidala si k ní takováhle hrůzná slova. Nepohlížela na mantru jako na prostředek k získání zásluh, ale jako na obtížné břímě, jehož neustálé omílání je jen ztrátou času a energie.

Zanedlouho nato čarodějnice Gomakji zemřela. Guru Čhöwang nebyl z její smrti ani nadšen, ani nad ní netruchlil. Nebyl štasten, protože ať už byla jakkoli špatná, byla to přece jen jeho vlastní matka, kterou nedokázal vyvést z její nevědomosti. A nebyl zarmoucen, protože si uvědomoval, že čím déle by bývala žila, tím více špatných skutků by nashromáždila. Zašel za astrologem, aby se ho zeptal, kde bude čarodějnice ve svém dalším životě znovuzrozena, a dozvěděl se , že se narodí v podobě škorpióna pod ohništěm krbu v místním klášteře.

Nesmírně toužil ji nalézt, být jí nablízku a moci ji vysvobodit zpod ohniště. Ale když požádal představeného kláštera o dovolení rozebrat krb, ten jeho žádost zamítl. Jedinou možnost, jak jí být nablízku, viděl v práci v klášteře. A tak tu začal dělat nosiče vody. Po dlouhých děvet let žil v blízkosti matky a usilovně pracoval, ale nemohl udělat nic pro to, aby ji spatřil nebo vysvobodil. Když ani po tak dlouhé době nepřineslo jeho úsilí žádné ovoce, opustila ho veškerá naděje a požádal o propuštění ze svého místa, ale opat jeho žádost zamítl. Slíbil mu, že bude za svou práci dostávat pravidelný plat, a žádal ho, aby v klášteře zůstal. To znamenalo pro Guru Čhöwanga novou naději: místo toho, aby přijal nabízené peníze, prosil opata, aby mu dovolil rozebrat krb a najít svou hříšnou matku. Slíbil také, že na místě starého krbu postaví nový, a opat jeho prosbě vyhověl.

Krb byl tak obrovských rozměrů, že ho rozebíral celé tři roky. Jenomže škorpión během té doby zemřel, a tak přišla všechna námaha nazmar. Navíc výstavba nového krbu mu zabrala další tři roky.

Obrátil se tedy znovu na astrologa s dotazem na matčin další život. Ten mu pověděl, že tentokrát se narodila jako oslík, patřící bohatému kupci ve Lhase. Opustil tedy klášter a odebral se do Lhasy, kde poprosil kupce, aby se mu směl starat o oslíka. Řekl mu, že po něm nebude chtít žádný plat, ale že se spokojí jen se stravou a střechou nad hlavou. Kupec byl jenom rád, že se mu nabízí tak laciný pomocník, a navíc viděl, že je to veselý a poctivý chlapec.

V kupcových službách zacházel se svěřeným oslíkem ohleduplně a modlil se za rychlé naplnění jeho současného života a lepší znovuzrození v životě příštím. Oslík po třech letech zemřel a brzy se narodil v lidské podobě.

Poslání bódhisattvy Guru Čhöwanga tak bylo naplněno o on se se svou matkou znovu setkal v říši lidí.

Norbu Čhöphel

Diskuse k příspěvku

» Rozšířené hledání

Poslední hosté

Čajovník
(11. 11. 2024, 15.43)
Džejtý
(3. 10. 2024, 10.16)
Káťa
(3. 8. 2023, 21.10)
Adam
(1. 8. 2023, 15.15)
Filip
(1. 8. 2023, 11.34)


Poslední příspěvky

Lesem běží medvěd

FOK 2008

FOK 2007

Olivounské memy

Zelené epilogy

Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2024) | | Čísla účtů | Hajzlík