» Nejsem zdejší

Čajovna » Čítárna » Smeller

Smeller

Zvonek na chodbě spustil ústřední melodii z muzikálu WWW.

Xeo přestal podřimovat, zvedl se ze svého křesla a došoural se ke dveřím od bytu. Popadl sluchátko.

„Dobrý den, tady mesendžr,“ ozvalo se zespoda. „Nesu vám balíček.“

„Musíš jít pěšky - výtah nejezdí. Dvanáctý patro,“ zašklebil se Xeo, když si se škodolibou radostí připomněl, jak dnes dopoledne zkratoval elektrické rozvody výtahu. Otevřel dveře a ucítil, jak se mu vzrušením potí dlaně. Že by se konečně dočkal?

Po chvíli zaslechl dupot a ve dveřích se objevila střapatá hlava poslíčka. Chlapec sotva popadal dech a jeho uhrovitá tvář nápadně připomínající struhadlo se červenala námahou.

Usmál se a podával Xeovi krabici. „Prosím, pane. Ať vám slouží. Naše firma vám přeje - “

Svůj proslov nedokončil, protože Xeo mu krabici prudce vytrhl a nechal jej zapomenou na diškreci, když mu zabouchl před nosem.

Xeo se zatvářil znechuceně. Nesnášel tyhle patolízaly, co se byli pro pár šesťáků ochotni přetrhnout.

Vrátil se do svého pokoje. Vládl zde strašlivý nepořádek: po zemi i po pracovním stoly se bez ladu a skladu válely haldy špinavého oblečení, knížek a rozmanitých paměťových médií, prázdné flašky od koly a obaly od potravin. Ačkoliv byl venku nádherný sluneční den, okna byla zavřená se zataženými žaluziemi, takže místnost byla temná a neprodyšná jako starobylá hrobka. Na stole pomrkávala obrazovka monitoru špičkového computeru - Xeova jediného přítele.

Xeo rozsvítil stolní lampu, chvatně odstrčil krabici od pizzy a postavil balík na stůl. Na obalu se skvěla nálepka označující křehké zboží. Přestříhl provázek, odklopil víko, vyhodil tlustý manuál plný výstražných symbolů a prodral se houštinou molitanu a polystyrenu. Když vyndal obsah zásilky na desku stolu, spokojeně mlaskl.

Byl to pozoruhodný přístroj. Poslední výkřik průmyslu počítačového hardwaru.

Dlouhá léta si vědci marně lámali hlavu nad tím, jak ke zrakovému a zvukovému vjemu při obsluze počítače přidat i zážitek pachový. Možnosti využití by byly obrovské - od prodeje parfémů či květin prostřednictvím internetu, přes dokreslování atmosféry exotických zemí v katalozích cestovních kanceláří, po naturalistické prožitky při hraní počítačových her.

Nakonec se přišlo na to, že takový přístroj musí fungovat na principu tiskárny - tak jako si tiskárna ze základních čtyř složek spektra skládá barevné odstíny, může se vhodnou kombinací základních pachů dosáhnout požadované vůně.

V těchto dnech byl tento vynález jako horká novinka uveden na volný trh a jeden exemplář právě ležel před Xeem. Smeller - komponent počítačové sestavy umožňující produkovat pachy a vůně.

Xeo jej láskyplně hladil. Jakožto pro člověka s nulovými společenskými vztahy, byla pro Xea výpočetní technika hlavním zdrojem radosti a jediným oborem, ve kterém držel krok se světem. Ve virtuálním světě počítačů se na rozdíl od reálného světa cítil jako ryby ve vodě. Byl hacker a na svém kontě měl již pěknou řádku neškodných vtípků, nebezpečných virů a nabouraných systémů.

Prohlížel si tu mašinku se zalíbením. Měla obdélníkový tvar. Na kratší straně bylo po obvodu zasazeno osm skleněných lahviček. Sedm z nich bylo stejně velkých a každá obsahovala jednu ze sedmi základních pachů vnímaných lidským čichovým ústrojím: kafr, pižmo, květinová, kořenitá a éterická vůně, čpavý a hnilobný pach. V osmé poněkud větší byla destilovaná voda jako ředidlo sloužící pro redukci intenzity. Z každé lahvičky vedla trubička do kruhové mističky vpředu, u níž stál miniaturní větráček. Přístroj byl zakryt plexisklovým víkem, jen od misky vyúsťoval trychtýřově se rozšiřující vývod do volného prostoru.

Jelikož se třásl nedočkavostí, rozhodl se Xeo, že hned přistoupí k instalaci. Jeden kabel zapojil do zásuvky a druhý chtěl strčit do paralelního portu u počítače, když zjistil, že na caseu nemá volnou zdířku. Nešetrně vyškubl kabel od tiskárny a nahradil jej šňůrou od smelleru. Potom restartoval počítač.

Na obrazovce se rozsvítil nápis: Systém nalezl nový hardware a hledá pro něj vhodný software.

Po chvíli dialogové okénko zobrazilo: Nenalezen potřebný ovladač. Vložte prosím instalační CD.

Xeo vyštrachal z krabice cédéčko a vrazil jej do mechaniky. Prošel obsah CD a zvolil příslušný ovladač. Příjemně jej překvapilo, že operační systém vůbec neprotestoval a okamžitě vpustil nový software do svého království.

Dialog se ho zeptal: Chcete vypustit zkušební pach? (doporučeno) Enterem potvrdil.

Najednou vyskočil, protože se mu zdálo, že se v kuchyni něco připaluje, ale potom ho to trklo. Do vyhřívané misky smelleru se vlilo trochu kapaliny a větráček se roztočil. Ze smelleru se šířil závan, který v pokoji navodil představu pálících se vajec. Povedený programátorský žertík, pomyslel si pobaveně.

Pak si vzpomněl, že četl o možnosti stáhnutí freewaru pro editaci pachu. Na internetu najel na inzerovaný zdroj velké americké firmy. Kliknutí na ikonu Download a vytvoření nového zástupce na ploše v podobě nosu bylo dílem několika vteřin.

Spustil program. Objevilo se nápaditě řešené menu, které zahrnovalo několik předdefinovaných souborů s koncovkou sml. Došlo mu, že tato koncovka se používá pro soubory, jež se dají smellerem vyprodukovat. Otevřel si ukázkový soubor orange.sml. Smeller zavrčel a za chvíli se vzduchem roznesla svěží vůně pomerančů.

Xeo nadšeně zatleskal. „To je teda věc, vono to funguje, já se snad zbláznim!!“ juchal a neúnavně zkoušel další a další nabízené vůně, přeskakoval z jedné na druhou a radoval se jako malý kluk.

Když se dost vyřádil v editoru, začal brouzdat po síti, aby vyzkoušel stránky, jež smeller podporuje, a jež přinášející vůni jako “pozadí“. Navštívil obchod Barvy laky (teprve nedávno se zbavil závislosti na toluenu), zabrousil na tržiště v Dillí (opravdu velmi pronikavý vjem) a křížem krážem proplul slaný vzdělávací server Hlubiny moří a oceánů.

Zavítal samozřejmě také na nějaké erotické stránky. Na jedné z nich se objevila celoplošná fotografie nahé dívky na pláži a Xeovi se až podlomila kolena. Byla tak krásná…

Kdysi ho zaráželo, proč s ním vlastně žádné děvče nechtělo nikdy chodit. Nechápal, co je na něm odpuzovalo, vždyť byl tak pohledný, okouzlující a zábavný…

Ze smelleru se linula vůně ženského pižma. Xeovi se začala točit hlava.

V současnosti už raději ani nevycházel z bytu. Nemohl by snést ten mučivý pocit, kdy se mu srdce svíralo žárlivostí nad štěstím zamilovaných párů korzujících ulicemi. Ale tady, v ústraní svého útulného domova dokázal ty chmurné myšlenky zapudit a svou bolest přehlušit. To když provedl nějakou další zlomyslnost, když se mu podařilo někomu ublížit. V takových chvílích ho zaplavovalo nevýslovné blaho.

Místností se náhle rozlehl Xeův nepříjemný, ženský smích, protože se mu v hlavě právě zrodil vskutku ďábelský nápad.

V duchu blahořečil vynálezci tohoto převratného hardwaru, když si uvědomil, jaké se před ním otvírají netušené obzory.

Vrátil se do editoru pachů a začal si pohrávat s posuvníčky intenzit jednotlivých složek pachu, přičemž neváhal co chvíli překročit kritickou červeně znázorněnou hranici, aby dosáhl stoprocentního účinku. Když si vytvořil několik vlastních souborů s názvy jako ugly.sml, vomit.sml nebo shit.sml, vyhledal si na netu seznam uživatelů smelleru a uložil si jejich elektronické adresy.

Zaznamenal, že jich není mnoho. Nebylo divu, vždyť jako novinka se smeller v domácnostech teprve zabydloval. To nevadí, pokrčil rameny, však jich bude postupem času přibývat a pole jeho zákeřné působnosti se bude zvětšovat. Na první zkoušku to zatím stačí.

Jeho prsty se rozeběhly po klávesnici. Rutinérsky naprogramoval vir, který příjemcům mailů automaticky spustí pachovou přílohu. Když byl hotov, odeslal krátké vulgární texty spolu s svými předdefinovanými zavánějícími soubory do světa.

Tak. Slastně se opřel s rukama složenýma za hlavou a představoval si, jak se asi bude tvářit panička, až obdrží do svého jako klícka vypulírovaného bytu zásilku evokující hromadu zatuchlých ponožek, opájel se vidinou dětiček ovanutý pachem podpaží zpoceného horníka, a jako živého před sebou viděl vymydleného bankovního úředníka umdlévající pod puchem žumpy.

Najednou se ozvalo pípnutí ohlašující příchozí mail.

Bezmyšlenkovitě na něj klikl. Příliš pozdě zaregistroval předmět zprávy: failure notice. S děsem si uvědomil, že se chytil do vlastní pasti: právě se mu vrátil jeden z jeho zapáchajících mailů. Smeller zachrčel a větráček začal zuřivě pracovat.

Xeovi se žaludek zvedl smrdutým puchem pavilónu nosorožců. Vyjekl, překotně se postavil a naklonil se, aby smeller vypnul. Zavrávoral však a nohou zavadil o kabel k němu vedoucí. Přístroj poskočil a s hrozivým třeskem se zřítil na zem. Lahvičky vypadly ze svých pouzder a roztříštili se. Jejich smísením se začal šířit zápach tak odporný, jaký lidský nos dosud nezakusil…

Místností se šířila dekadentní symfonie odérů nejodpornějšího kalibru, hnilobný koncert smradu jakoby ve stylu prokletých básníků.

Xeo zavřeštěl a chtěl prchnout z místnosti, ale oči podrážděné výpary mu prudce slzely, takže téměř neviděl. Zakopl a scanner a padl na kolena. Zoufale - jako tonoucí lapající po záchranném lanu - začal šátrat po pracovním stole, ale nahmatal pouze sklenku burákového másla. Strčil do ní prsty a pokoušel si pomazánku nacpat do nosních dírek, avšak když se mu to konečně podařilo, kýchl a nozdry se opět uvolnily. Začal sprostě nadávat, avšak hned toho nechal a snažil se zadržet dech, ale připadalo mu, že do něj puch vniká všemi póry kůže. Z posledních sil vstal a jakoby ten smrad snad mohl chytit a zahubit, začal kolem sebe máchat pažemi jako smyslů zbavený, i když ten pro čich pracoval až příliš dobře. V hlavě mu zběsile hučelo a Xeo si s hrůznou jistotou uvědomil, že tohle nepřežije. Cítil se bezmocný jako softwarová policie. Učinil posledních krok - pak mu nohy vypověděly poslušnost. Ještě než upadnul obličejem na troskami smelleru posetou podlahu, pozvracel si ji. Potom jeho mysl konečně zahalila spásná temnota.

O několik dnů později se k zápachu v nevětraném, bzukotem much prostoupeném Xeově obýváku přidala i zbrusu nová vůně - hnilobný odér rozkládající se mrtvoly.

Artemis Fowl

Diskuse k příspěvku

Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2017) | | Čísla účtů | Hajzlík

Odkaz
Víte, čí je farma Hnízdo? Tak to opakujte rychle za sebou.