Čajovna » Čítárna » Ráno pod kaštanem

Ráno pod kaštanem

Třesu se zimou pod kaštanem,
větve visí zplihle, smutně…
Kapky kolem padaj k zemi
jako Celsiovy stupně.

Voda smáčí pestré listí,
je to jak když pláčou stromy.
Déšť je oknem do duše těch,
co si sahaj do svědomí.

Všechno je studené, vychladly vzpomínky,
ruce mám zkřehlé, nohy jak led.
Třesu se zimou pod kaštanem!
Už skoro neprší. Odvahu, vpřed…

Kapitán Dudlík

Diskuse k příspěvku