» Nejsem zdejší

Čajovna » Čítárna » Mrtvé dny

Mrtvé dny

Jsem jak tělo bez duše, když tupě bloudím ulicí a
vzpomínám na staré dobré časy.
Žiju z ruky do huby a od hodiny k hodině a
víc než jindy padají mi vlasy.

Vzpomínky mi proudí hlavou, myslím jenom na Tebe a
k čemukoli jinému jsem slepý.
Nemám chuť a nechci spát a tvář mám celou rozjizvenou
z toho, jak mi po ní tečou střepy.

Vím, jak to v tom světě chodí, zbytečné je marně doufat,
blázen ten, kdo v dobré konce věří.
Jak poslední úder srdce, jak výstřel popravčí čety
zní mi v hlavě Tvé prásknutí dveří.

Džejtý

Diskuse k příspěvku

» Rozšířené hledání

Poslední hosté

Kiki
(13. 8. 2020, 15.42)
HH
(10. 8. 2020, 10.29)
Čajovník
(4. 8. 2020, 12.42)
Eldamri
(3. 8. 2020, 12.22)
Kubásek
(18. 5. 2020, 15.04)


Poslední příspěvky

Olivounské memy

Zelené epilogy

Blonďák a Haďák na procházce

Genetická poradna Póla P.

Jak to bylo doopravdy: Rychlé šípy přijímají nováčka

Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2020) | | Čísla účtů | Hajzlík