Čajovna » Čítárna » Událost měsíce

Událost měsíce

Tento příběh se odehrál v Praze, ve vilové čtvrti na Zeleném pruhu. Kolem desáté ranní byli všichni ve školách a pracích a ruch města, který sem doléhal, jen podtrhával prázdnotu v ulicích. Byla zima, město se pokrylo sněhem a chodníky se zúžily jen na malé cestičky vyšlapané uprostřed nich. Po jedné z nich se zpoza rohu pomalu šoural postarší bezdomovec. Nahlédl do odpadkového koše na autobusové zastávce, ale bez zájmu zas pokračoval dál. Když míjel bílou mříž před vjezdem do garáže jedné vily, zastavil se a zvedl hlavu. Z okna ho pozorovala holčička. Polekaně se skrčila, když se jejich pohledy střetly. Tulák měl na sobě špinavý kabát, nakláněl se na stranu a zpod potrhané čepice upíral divoký pohled do okna nad sebou. K parapetu byla připevněná jakási konstrukce zrcadel, díky které mohlo bledé, zřejmě vážně nemocné děvčátko pozorovat dění na ulici. Tak banální pohled může ocenit jen ten, kdo je dlouhodobě upoután na lůžko. Bezdomovec přemítal, jaký to může být život. Několikrát denně zavolá holčičce maminka a starostlivě se ptá, jestli je všechno v pořádku, a dcera řekne, sakra nevstala jsem už dva dny z postele, co by se mi asi tak mohlo stát?? Pořád ležím, močím do bažanta a nehrozí mi nic víc, než že vdechnu polštář!

Bezdomovec ze sněhu botou vyrýpnul kámen, pomalu se pro něj sehnul a dlouze se napřáhnul, míře děvčátku mezi oči. Holčička vyvalila oči a otevřela pusu, do poslední chvíle zřejmě nevěřila, že se to děje. Tulák ale opravdu mrštil kamenem přímo proti ní – na poslední chvíli sebou trhla a odklidila se od okna. Kámen hlasitě cvaknul o sklo a vytvořil na něm velkou pavučinu bleděmodrých prasklinek. Nedělo se nic, děvče se už neodvážilo vykouknout. Bezdomovec se tedy klidně obrátil a pomalu pokračoval ve své pouti Zeleným pruhem. Za několik minut holčičce určitě zavolá maminka a dívka jí bude vzrušeně vyprávět událost týdne, možná měsíce.

Tulák zahnul do boční ulice a ze scény tak zmizel pohyb. Čtvrť zůstala klidná a prázdná, nepohnul se ani lístek ve větru. Za osm minut akorát přijede autobus. Zastaví a zase odjede.

Kapitán Dudlík

Diskuse k příspěvku