» Nejsem zdejší

Čajovna » Čítárna » Měsíční sonáta

Měsíční sonáta

Půlka bledého měsíce,
takměř průsvitná,
vznáší se vprostřed
modré oblohy
chvíli po poledni
jako medúza v moři
Vypouklá, naplněná vzduchem,
plující si pro radost
a ze zvědavosti
Okolo šmouhy z mraků
jako po koštěti na chodníku
Obloha vymetená
Měsíc nastavuje svou tvář
slunci a nechává prohřát
svůj bledý chlad
Krátery a moře
a pohoří z prachu
Dřív než příjde
zuřivá uklízečka
a setře ho na kamínek,
který pak blikne v atmosféře
a milenci si budou
něco přát

Kobylka

Diskuse k příspěvku

» Rozšířené hledání

Poslední hosté

Eldamri
(12. 9. 2020, 13.54)
Čajovník
(7. 9. 2020, 20.22)
Kiki
(13. 8. 2020, 15.42)
HH
(10. 8. 2020, 10.29)
Kubásek
(18. 5. 2020, 15.04)


Poslední příspěvky

Olivounské memy

Zelené epilogy

Blonďák a Haďák na procházce

Genetická poradna Póla P.

Jak to bylo doopravdy: Rychlé šípy přijímají nováčka

Čajovna 3.2 (zalito 2002 — sceděno 2020) | | Čísla účtů | Hajzlík